Stavba EPP mini kombatu Focke-Wulf FW-190A-4

 Autor: Ing. Radek Novotný, 9.12.2008

 1.11.2008 ... Začátek stavby

 Jak jsem přemýšlel o dalším využití pohonu z motorku z počítačové CD romky, s blížící se halovou sezónou jsem si chtěl postavit "něco malého" na ven i do haly. Nechal jsem se inspirovat kitem v měřítku 1:72, a dle publikovaných plánů německé stíhačky z 2. světové války Focke-Wulf FW-190A-4 jsem si vyrobil papírové šablony v měřítku 1:18. Křídla, trup a směrovka jsou přesně v měřítku, šířka výškovky je zvětšena cca. o 7mm.

Model má následující parametry:

Rozpětí ... 575mm

Délka ... 470mm

Váha plánovaná ... max. 140g, skutečná vyšla 114g s menší baterií

Ovládání ... výškovka, směrovka, křidélka, otáčky motoru

Pohon … Motor z CD-ROM, vrtule 6.3x3.15, regulátor MMG-10G, 2-článek LiPol 800mAh,

později změněn na 360mAh/20C

Vybavení … 1x servo SG-50 křidélka, 2x TP-37SG kormidla, přijímač FM MMG/Dynam R-5P

Těžiště vyšlo 40mm od náběžné hrany křídla

Výkres FW-190A-4 jsem si do měřítka převedl na kopírce z tohoto výkresu. Pro zvětšení na něj klikněte.

Při výběru kamufláže jsem volil jednoduchou zimní kamufláž skutečného stroje, se kterým létal v roce 1941 na ruské frontě v Jagdgeschwader 54 (Grünhertz) můj prastrýc Walter Nowotny.

Na model jsem měl již připravený motor z CD romky o průměru statoru 20mm a tlouštce plechů 5mm z CD mechaniky HITACHI. Nové vinutí jsem navinul z 20 závitů na každý pól drátem o průměru 0,4mm dle osvědčeného návodu. Vinutí je zapojeno do hvězdy. Takto navinutý motorek je optimalizován pro napájení dvoučlánkem LiPol s vrtulemi o rozměru 6x3 až 7x4. Takto zhotovený motorek má výkon okolo 40W při hmotnosti 19 gramů, takže ideál...

Pozor, na pohon vyberte z CD-ROM mechanik ty motorky, které mají hmotnos okolo 20g (včetně vinutí) a hlavně s tvrdým ferritovým magnetem v plášti rotoru. Měké pryžové magnety se přesycují a nejsou pro pohon vhodné.

Dalším kritériem návrhu bylo použití 2 článku LiPol o kapacitě 800mAh, kterých mám několik z létání s dvourotorovými mikrovrtulníky. Při velikosti tohoto modelu by jistě stačily i články s poloviční kapacitou, ale nechce se mi už rozšiřovat sbírku svých pohonných baterií o další typ, zvláště když váhový rozdíl mezi kapacitou 450mAh a 800mAh je jen nějakých 12 gramů, a to se dá oželet. Při odběrech do 5A mohu u motorku z CD romky totiž použít v pohodě i staré olétané 800mAh články, které už mikrovrtulník "neutáhnou". Máte-li doma články 350-600mAh, dostanete v kombinaci s CD-ROM motorkem pro tento model tu nejoptimálnější sestavu.

Tak nyní už k vlastní stavbě... Křídla a kormidla jsem vyřízl skalpelovým nožem z desky EPP tl. 8mm. Tato tloušťka se jeví jako ideální kompromis mezi hmotností, pevností a profilem. Všechny hrany křídla i kormidel jsou sraženy jednoduše ořezáním opět skalpelovým nožem. Drážka oddělení ovládaných ploch křidélek, výškovky a směrovky, je vytvořena za použití pistolové páječky s upraveným okem tvaru (č. 1). Pájecí oko je vedeno po křídle podle smrkové lišty patřičné tloušťky tak, abysme dosáhly potřebné hloubky drážky. Pozor na přehřátí oka páječky, je třeba toto vyzkoušet a páječku případně během řezu pravidelně zapínat a vypínat.

V drážce závěsu necháme jen tolik materiálu, aby šla ovládaná plocha celá otočit, a pak z jejího rubu její tloušťku doladíme smirkovým papírem tak, aby šlo s ovládanou plochou lehce otáčet. Obrušujte pomalu, ať závěs celý neprobrousíte naskrz.

Na horní straně křídla v místě jsem udělal skalpelovým nožem 6mm zářez pro výztuhu z uhlíkového pásku o průřezu 0,5*5,0 mm. Tento zářez je umístěn v místě nejvyššího profilu křídla (na obrázku červená čára) tak, aby po vlepení vteřinovým lepidlem vzniklo prohnutí naznačující funkční profil. Obě poloviny křídla jsou slepeny na tupo CA lepidlem do mírného vzepětí dle skutečné předlohy.

Trup je složen ze dvou polovin a je vyříznut skalpelovým nožem z desky EPP tl. 10mm. Po vyříznutí jsem pár kapkami CA (kyano-akrylát, čili vteřinové lepidlo) lepidla přilepil tyto poloviny k sobě a opracoval (zakulatil) horní i dolní stranu trupu speciálně zhotoveným okem do pistolové páječky (č. 3), které jsem při řezání opřel dle obrázku o důlek v hraně stolu. Pozor opět na teplotu hrotu, aby se materiál nepřehříval a řez byl pravidelný.

Po oříznutí řez začistíme brusným papírem o zrnitosti alespoň 600. Na broušenou plochu moc netlačte, aby se netrhaly z trupu kousky materiálu. Úhel seřízení je zvolen:

křídlo … 0º

motor … - 1º potlačen,a vyosen 1º doprava

výškovka … 0º

Polohu těžiště jsem pro rozmístění komponentů v trupu předběžně zvolil odhadem. Pro umístění serv, přijímače, regulátoru, motoru a baterií jsem lepící páskou připevnil tyto komponenty k trupu a doladil jejich umístění s ohledem na těžiště i vedení táhel a kablíků.

Protože jsme ještě neměl v tomto okamžiku na stole připravena dvě serva TP-37SG, použil jsem pro odhad servo SG-50, které je také použito pro ovládání křidélek (na snímku).

Po označení polohy jednotlivých komponent jsem poloviny trupu od sebe odloupnul a s pomocí páječky (s okem č. 2) jsem udělal všechny potřebné otvory a zářezy pro serva, regulátor, přijímač a kabeláž. Pro anténu přijímače jsem uvnitř trupu udělal vlnovku, aby anténa zachovala co největší délku. Kromě otvorů pro táhla jsem udělal ještě malý otvor pro výměnný krystal přijímače.

Po dokončení všech otvorů jsem začal pasovat serva, přijímač a regulátor do trupu. Tyto komponenty jsou zafixovány kapkou CA lepidla nebo kapkou Purexu. Pro dosažení lepšího vzhledu modelu jsou všechny koncovky serv odstraněny a vývody serv připájeny přímo na přijímač ze strany spojů. Před případným odstraněním konektoru z regulátoru jej nezapomeňte naprogramovat, pokud je nutné programování kartou. Regulátor jde ale i pak programovat i připojený do přijímače s použitím propojky s konektory samice-samice.

Povrchová úprava je jednoduchá, s ohledem na „co-dům-dá“. Většinu dům dal, až na světle šedo-modré zbarvení spodku trupu. Horní plochy jsem nastříkal zbytkem barvy na radiátory, která není jasně bílá a má mírně nabéžovělý odstín, a na spodní plochy jsem si koupil malý sprej, odstín 4025 (Dupli-Color), který je velice blízký původnímu německému odstínu Luftwaffe. Na žluté plochy jsem použil štětec a žlutou barvu na plastikové modely od Revell, odstín č. SM310. Černá na kříže je rovněž od Revellu, č. SM302. Na bílé lemy jsem si odstříknul z bílého spreje na auta do víčka od piva trošku barvy, a nanesl ji rovněž malým štětcem. Na tenké černé lemování křížů a svastiku jsem použil černou lihovou fixu. Kabina pilota je naznačena stříbrnou. Celou povrchovou úpravu je dobré dělat ještě před přilepením křídel a ocasních ploch, protože se lépe kreslí s použitím pravítka po povrchu modelu.

Celá tato barevná úprava přidala modelu pouhé 2 gramy.

Usazení motoru je vyřešeno nalepením na uhlíkovou trubku potřebného průměru, a délky 40mm, kde namísto uhlíku stejně poslouží i trubička smotaná z hnědé papírové lepící pásky, prosáklá řídkým CA lepidlem. Motor je mírně vyosen doprava 1º, a potlačen dolů asi 1º. Toto jsem odhadl ze zkušenosti s podobnými modely. Tímto by se neměl model při plném plynu vzpínat ani utíkat doleva vlivem kroutícího momentu vrtule.

Rotor není na statoru nijak zajištěn, protože se komfortně udrží pouhou silou magnetu rotoru. Toto řešení je velice šikovné, jelikož nám umožní přístup k vinutí, a snadné mazaní kluzného ložiska hřídele CD motorku.

AC motor má průměr hřídele 3mm, a tak jsem upravil otvor v kuželu dodávaném s vrtulí 6.3x3.15 (najdete zde) prostým převrtáním akuvrtačkou v ruce. Nejdříve jsem použil vrták 2.5mm, a následně jsem je projel krátce otvor průměrem 3mm. Kužel je z tvrdšího odolného plastu a výborně drží naražený na hřídeli i bez použití dalšího jištění. Vrtule je již z výroby dobře vyvážená a s kuželem tvoří pro tento model vhodný komplet.

Táhla kormidel, a křidélek jsou naohýbána přesně na míru, takže odpadá nutnost použití koncovek. Na táhla je použit ocelový drát ø 0.8mm a je zajištěn v pákách malým kouskem plastové trubičky z bowdenu táhla, zakápnuté na konci CA vteřinovým lepidlem. Páky kormidel jsou z překližky tl. 1mm, v otvoru táhla prosáklé pro zpevnění řídkým CA lepidlem. Ještě malé ostruhové kolo ze starého angličáka, a model je hotov. Teď už jen bude čekat na další volnou chvilku a bezvětrné počasí pro svůj první start.

 10.12.2008 ... Plánovaný zálet...,

 Ještě před záletem se mi u jednoho z dodavatelů našeho modelářského zboží podařilo objevit velmi lehký napájecí článek LiPol 360mAh/20C, který jsem se rozhodl otestovat a použít, a v případě dobrých zkušeností rovněž přidat do naší nabídky. S tímto pouze 22g vážícím 2-článkem vyšla celková váha modelu jen 114g, což je velmi dobré na model této velikosti se třemi servy.

Pohonná baterie byla pro zálet modelu umístěna dle fotografie na boku trupu na suchý zip tak, aby s ní šlo posouvat a doladit tím přesnou polohu těžiště. Po záletu bude baterie umístěna do otvoru v trupu tak, aby co nejméně rušila pohled na model a nekladla aerodynamický odpor.

První zálet byl proveden bez komplikací, model byl v přímém letu i v zatáčkách lehce nestabilní, a tak jsem se rozhodl naříznout křidélka v polovině jejich délky a zvednout konec křidélka o 1,5 až 2mm, čímž se vytvoří na křídle negativy a zlepší se tím stabilita letu. Poloha takto nastavených křidélek je fixována kapkou vteřinového CA lepidla. Místo řezu vlastně i odpovídá napojení křidélek na vztlakové klapky u skutečného letounu, podle nákresu uvedeného na začátku článku.

Takto nastavený model létá opravdu skvěle, motorový let i kluz s vypnutým motorem je nyní stabilní a Fokouš zvládá i základní akrobatické obraty. Poloha těžiště vyšla 40mm od náběžné hrany křídla.

Na tomto místě najdete také odkazy na VIDEO ze záletu i z létání.

A pak ještě další úkol – do haly vybavit model lehkým odnímatelným podvozkem, pro efektní starty a přistání z palubovky či asfaltu parkoviště. Na toto jsem již objevil velmi lehká (2g) maketová kola.